havránkovy první stránky

Geniální vědec a vynálezce Nikola Tesla se narodil 10.července 1856 ve Smiljanu, v provincii Lika v Chorvatsku, dříve část patřící do Rakousko-Uherska. Jeho otec, Milutin Tesla byla Srb ortodoxní kněz a jeho matka Djuka Mandic byla vynálezkyně různých domácích spotřebičů. Tesla studovala v Realschule, v Karlstadtu roku 1873, na polytechnickém institutu v Graz, Rakousko a na univerzitě v Praze. Zpočátku se zamýšlel specializovat na fyziku a matematiku, ale brzy ho fascinovala elektřina. Své povolání začal jako elektrotechnik telefonní společnosti v Budapešti v roce 1881. V té době, když Tesla šel s přítelem po městském parku, ho napadla myšlenka a zároveň řešení rotačního magnetického pole. S klacíkem vruce nakreslil schéma do písku a začal svému příteli vysvětlovat princip asynchronního motoru. Před odjezdem do Ameriky se Tesla připojil k Evropské Edisonově Společnosti v Paříži, kde navrhoval dynama. Zatímco byl v Strassbourg v roce 1883, postavil první prototyp asynchronního motoru, který hned na poprvé běžel přesně podle jeho výpočtů. Jelikož v Evropě o jeho nové vynálezy a radikální řešení nebyl dostatečný zájem, přijal Tesla nabídku pracovat pro Tomáše Edisona v New Yorku. Čímž jeho dětský sen zapřáhnout sílu Niagarských vodopádů v Americe začínal nabývat reálných možností.

 

Mladý Nikola Tesla přicestoval do Spojeným státům v roce 1884 s doporučujícím dopisem od Charlese Batchelora pro Thomase Edisona: „znám pouze dva velké lidi,“ psal Batchelor, „jeden jste Vy a další je tento mladík.“ Tesla strávila dalších 59 let z jeho produktivního života v New Yorku, kde rozšířil a vylepšil Edisonovu linii dynam při práci v Edisonových laboratořích v New Jersey. A právě to bylo zde, kde nakonec začal spor a názorová neshoda s Edisonem, nad stejnosměrným versus střídavým proudem, který propagoval jako efektivnější právě Tesla. Tento rozkol vyvrcholil v takzvané válce proudů, kde Edison bojoval především kvůli svým ztrátám z obrovských investic do vybavení a zařízení méně efektivního stejnosměrného proudu.

 

Tesla celou dobu poukazoval na neúčinnost Edisonova stejnosměrného proudu a jeho elektrických parních strojů, které se Edison snažil budovat ve Spojených státech. Cítil, že tajemství je ukryto v použití střídavého proudu, který jako všechny známé přírodní energie je cyklický. Neviděl důvod proč budovat generátory, které posílají elektrickou energii pouze jednou cestou jako stejnosměrný Edisonův systém, když ve střídavých vlnách bylo možné použít mnohofázového principu? Nakonec i Edisonova světla a trubice byla slabá a neúčinná při dodávkách stejnosměrného proudu. Tento systém měl hroznou nevýhodu v tom, že energie nemohla být přepravována na více než dvě míle, kvůli jeho neschopnosti nést vysoké napětí, což je naprosto bezpodminečně potřeba pro dálkový přenos. Následkem toho, musely být stejnosměrné elektrárny ve vzdálenosti vždy zhruba dvě míle od sebe, což se promítalo i do větších nákladů.

 

Nikola Tesla vyvinul mnohofázové střídavé generátory, motory a transformátory a byl držitelem více jak 40-ti základních U.S. patentů na systém, který zakoupil George Westinghouse, který se rozhodl zásobovat Ameriku právě tímto Teslovým systémem. Edison nechtěl ztratit jím ovládané dosavadní impérium, a započala se hořká válka – válka mezi stejnosměrným a střídavým proudem. Ale nakonec Tesla a Westinghouse zvítězil, protože střídavý proud se ukázal jako naprosto nadřazená technologie.

 

A bylo to právě v únoru 1882, kdy Tesla objevil rotační magnetické pole, základní pojem ve fyzice a základ téměř všech zařízení která užívají střídavý proud. Tesla dokonale přizpůsobil princip rotačního magnetického pole pro budování rozvodů střídavého proudu, asynchronní motory a vícefázové soustavy pro generování, přenos, distribuci a použití elektrické energie. Teslův střídavý asynchronní motor je široce využívaný po celém světě v průmyslu a v domácích spotřebičích. A to začalo průmyslovou revoluci na přelomu 20. století. Elektřina dnes je všude generovaná a přenášená přesně podle Teslových vynálezů. A jeho největším úspěchem je právě vícefázový střídavý rozvod elektrické energie, kterým je dnes osvětlena celá zeměkoule.

 

Tesla však byl průkopníkem na mnoha polích. Například jeho transformátory, které vynalezl v roce 1891, jsou dnes široce využívané v rádiích, televizorech a dalších elektronických přístrojích. Mezi další jeho objevy patří fluorescenční světlo, laserový paprsek, rádiový přenos, bezdrátový přenos elektrické energie, řízení na dálku, robotika, turbíny a také koncepce kolmých leteckých motorů. Je tedy otcem rádia a moderních elektrotechnických přenosových systémů. Tesla registroval po celém světě přes 700 patentů. Jeho vize zahrnovala zkoumání sluneční energie a síly z moře. Byl to on kdo předvídal meziplanetární komunikace a družice.

 

Časopis The Century publikoval Teslovi principy telegrafie bez telegrafů a popularizoval vědecké přednášky, které publikoval na půdě Franklinova  institutu v únoru 1893. Elektrotechnická recenze v roce 1896 ukázala rentgeny muže, pořízené Teslou, s jeho rentgenovými lampami. Jeho lampy se objevily ve stejné době , kdy Rentgen oznámil jeho objev rentgenvých paprsků X. Tesla se nikdy nepokusil vyhlásit své prvenství k tomuto objevu a dokonce když sám Rentgen blahopřál Teslovi k  jeho důmyslným rentgenovým snímkům, Tesla napsal Rentgenovo jméno na jeden ze svých snímků. Teslovi nespočetné experimenty zahrnovaly práci na uhlíkové knoflíkové lampě, na zkoumání síly elektrické rezonance, a na různých typech blesku. Tesla vynalezl právě i tuto zvláštní elektronku, která vydávala světlo, které se používá ve fotografii.

 

Škálu jeho vynálezů demonstrují i jeho patenty na lopatky parní turbíny založené na principu spirálového toku. Tesla také patentoval a navrhnul čerpadla, která pracují za extrémně vysokých teplot. Svůj základní systém rádia patentoval v roce 1896. Jeho publikovaná bloková schémata popisovala podrobně všechny základní členy a stavební prvky zcela funkčního radiového přijímače a vysílače, které později začal využívat Marconi. Jeho vysílače byly instalovány na americké námořní lodě již před první světovou válkou. V prosinci roku 1901, Marconi zavedl rádiový přenos mezi Británií a Spojenými státy a dostal za to Nobelovu cena v roce 1909. Ale velká část Marconiho práce nebyla jeho. V roce 1864, James Maxwell popsal elektromagnetické vlny. V roce 1887 Heinrich Hertz prakticky prokázal Maxwellovi teorie. Později Oliver Logde zdokonalil Hertzův model vln a Brandlyho koherer zvýšil účinnost přenosu zpráv. Nicméně, srdce rádiového přenosu se zakládá na čtyřech laděných okruhzích pro přenos a přijímání a to je Teslův originální koncept, který demonstroval ve Franklinově institutu ve Filadelfii již v roce 1893. Čtyři laděné okruhy, použité ve dvou párech, jsou dodnes základní částí všech rádií a televizorů. Nejvyšší soud ve Spojených státech v roce 1943 prohlásil Marconiho nejdůležitější patent za neplatný a potvrdil, že Tesla byl prvním vynálezcem rádiové technologie.

 

V roce 1899 Tesla postavil svoji experimentální stanici v Colorado Springs, pro experimenty s vysokým napětím o vysokých frekvencích a pro zkoumání dalších nových úkazů týkajících se elektřiny. Z této laboratoře, se poprvé Teslovi podařilo poslat vygenerované elektromagnetické vysokofrekvenční vlny, bez použití vedeni, na vzdálenost několika mil. V Colorado Springs, kde pobýval od května 1899 až do konce roku 1900, Tesla udělal objev, který považoval za vůbec nejdůležitější ve svém životě – objev zemských stojatých vln (skalární vlny). Tímto objevem dokázal, že Země může být použita jako vodič na který lze namodulovat vysokonapěťové a vysokofrekvenční vlny. Zde také zachytil neznámé signály o kterých tvrdil, že by mohly být mimozemského původu, ale za to ve vědeckých kruzích sklidil velkou kritiku. (mnozí vědci se domnívají, že tenkrát zachytil elektromagnetické vlny některého dalšího vědce, který dělal podobné pokusy)

 

Finančně podporovaný J. Pierpontem Morganem, Tesla postavil svou laboratorní věž Wardenclyffe na Long Islandu mezi lety 1901 a 1905. Tato obrovská stavba byla 187 stop vysoká a na jejím vrcholu byla 68 stop velká měděná kopule, která sloužila k uskladnění a zachytávání elektromagnetických signálů a energií. Byla to v podstatě první velká vysílací stanice, přenášecí signály vzduchem k jakémukoliv bodu na zemi. Jeho vize byla, že by takovéto obří vysílače rozváděly vysokofrekvenční vysokonapěťovou energii po celé planetě do centrálních bodů a odtud již klasickými dráty ke koncovým uživatelům. Teslovi koncepty pojednávaly o přenosu bezdrátové elektřiny do záoceánských lodí, k ničení válečných lodí na dálku, zásobování průmyslu a dopravy a komunikaci v jediném okamžiku všude po zeměkouli. Pro stimulaci veřejné představivosti, Tesla navrhoval, že by v budoucnu mohlo být této bezdrátové síly použito i pro meziplanetární komunikaci. Nakonec však kvůli sporům o výsledné použití věže, přestal J.P.Morgan Teslu sponzorovat a věž musela být z finančních důvodů rozebrána.

 

Tesla byl obdařen intenzivní sílou představivosti a měl vyjímečnou pamět, díky čemuž byl schopen veškeré své vynálezy vymyslet a odzkoušet ve své mysli ještě před tím, než je zakreslil do schémat a zkonstruoval. Dle citací jeho známých to byl člověk obdařený pozoruhodnou fyzickou a duševní energií, připravený překvapit svět stále dalšími vynálezy a to i s jeho přibývajícím věkem. Byl to také doživotní svobodný mládenec, který vedl poněkud izolovaný soukromý život, ale s maximální oddaností vědě. V roce 1915 New York Times přinesl zprávu o nominaci na nobelovu cenu společně s Edisonem, ale Tesla z neznámých důvodů odmítl. (někteří jeho známí tvrdí, že to byl důsledek jeho vrozené skromnosti, ale jiní tvrdí, že nechtěl sdílet cenu s Edisonem a to ještě po tom, co za jeho vynálezy dostal nobelovu cenu Marconi) Ke svým 75. narozeninám v roce 1931 dostal blahopřání od více jak sedumdesáti významných osobností vědy a kultury včetně Alberta Einsteina a dlouholetého přítele Marka Twaina.

 

Nikola Tesla zemřela 7.ledna 1943 v hotelu New Yorker, kde žil posledních deset let svého života. Státní pohřeb se konal v katedrále svatého Jana v New Yorku. Pohřeb navštívilo přes 2000 lidí, včetně několika nositelů nobelových cen a státních vyznamenání. Byl spálený v New Yorku a jeho popel  byl umístěn ve zlaté kopuli na Teslově muzeu v Bělehradu současně s jeho posmrtnou maskou. V poslední řeči, kterou četl viceprezident Behrend ze společnosti inženýrů elektrotechniky na konci citoval, jako parafrázi papežovi řeči na Newtona, toto: