Orion
Orion (Ori)
Orion je společně s Velkou Medvědicí (Velkým vozem) snad nejznámějším souhvězdím. Je nápadným seskupením na zimní obloze a vypadá trochu jako přesýpací hodiny. Je také jedním z nejstarších souhvězdí. Jeho jméno pochází ze sumerského Uru – anna (nebeské světlo) a je doloženo už tři tisíciletí před klasickým Řeckem. Hvězda na jeho rameni se jmenuje Betelgeuze je to, stejně jako druhá jasná hvězda Oriónových nohou Rigel, veleobr. Prvá září jako 50 000 našich sluncí, druhá ještě o něco víc. Tři jasné hvězdy tvoří Orionův pás. Pod ním najdeme slabší Orionův meč a v něm i pouhým okem viditelnou mlhovinu M42 zvanou Velká mlhovina v Orionu. Je vzdálena od Země 1600 světelných let. Orionidy, meteorický roj pozorovatelný v Orionu kolem 20. října, pocházejí ze slavné Halleyovy komety.
Mytologie:
Orion, syn boha moří Poseidona, byl pohledný a silný, ale vychloubačný obr, bojovník a lovec. Tvrdil, že dokáže zabít kterékoli zvíře na zemi. To urazilo bohyni země Gaiu, která proto poslala jedovatého štíra, aby jej usmrtil. Štírovi se to podařilo, a proto se za odměnu stal nebeským souhvězdím. Na rozdíl od Oriona je ale souhvězdím letním. Orion se zamiloval do půvabných Plejád – Máii, Éléktry, Taygeté, Kelanio, Meropé, Asteropé a Alkyoné – sedmi dcer titána Atlanta, a to s velikášstvím sobě vlastním hned do všech najednou. Aby mu unikly, proměnily se sestry v holubice či hvězdy, které se objevují na květnové obloze. Orion však stále nevěřil, že sestry Plejády odmítly jeho dvoření. Proto je na nebi neustále pronásleduje. Tvrdí se, že dalšími soupeři Oriona jsou souhvězdí Býka a Zajíce. Inuité viděli v souhvězdí skupinu lovců na saních pronásledujících medvěda (hvězdu Betelgeuze)