Labuť
Labuť (Cygnus, Cyg.)
Jedno z krásných souhvězdí, které se nalézá poblíž mléčné dráhy, je viditelné od června do poloviny zimy. Bývá někdy nazýváno též Severní kříž. V souhvězdí se nalézá černá díra, která je součástí dvojhvězdy Cygnus X1. Má nepatrný průměr asi 80 km, její hmotnost je však patnáctinásobkem našeho Slunce, a proto neustále odsává hmotu svému souputníkovi, žhavému veleobrovi.
Mytologie:
Podle řecké legendy je souhvězdí sámotný vládce bohů Zeus, který se proměnil v labuť, když sváděl krásnou královnu Lédu, manželku krále Tyndarea ze Sparty. Léda potom porodila dvě vejce, z nichž z jednoho se narodila krásná Helena Spartská, kvůli které začala Trojská válka a Klytaimnéstra, budoucí zrádná manželka mykénského krále Agamemnóna, ze druhého blíženci (dvojčata) Castor a Pollux. Blížence najdete rovněž na nebeské klenbě. Helena a Pollux prý byly potomky Dia a tudíž nesmrtelní, zatímco otcem Klytaimnéstry a Castora byl král Tyndareus a byli tudíž smrtelníky.
Severoameričtí indiáni říkali souhvězdí Husa a vyprávějí o něm příběh, ve kterém husu zabil jeden indiánský bojovník. Když její tělo spadlo do jezera a indiáni po ní pátrali, našli místo ní na hladině odraz nového souhvězdí – ducha sněžné husy.