Drak
Drak (Draco, Dra.)
Osmé největší souhvězdí se nalézá poblíž Malé medvědice (Malého vozu). Je viditelné po celý rok. Jasná hvězda Alfa Draconis neboli Thuban plnila před 5000 lety úlohu Polárky pro starověké Egypťany.
Mytologie:
Sumerové ho považovali za hada jménem Tiamat, se kterým musel bůh Marduk bojovat, aby nastolil světový řád. Křesťanská legenda ztotožňuje souhvězdí s drakem, který se kdysi usadil v blízkosti kteréhosi města v Libyi. Aby si jej obyvatelé usmířili, obětovali mu nejdříve různá zvířata a později i lidi. Tak došlo až na královskou dceru. Naštěstí jel kolem statečný rytíř Jiří, který draka s pomocí boží přemohl. Drak natolik zkrotl, že si jej princezna mohla odvést na hedvábném pásu. Jiří (později svatořečený) žádal za odměnu aby obyvatelé města přijali křesťanskou víru.
Podle Řeků střežil drak nebo spíše had Ládón se stem hlav zlatá jablka v zahradě čtyř vil Hesperidek. Jablka byla nejen zlatá, ale ten kdo je snědl navíc získal nesmrtelnost. Hrdina Herkules (Hérakles) jablka lstí získal. Přinesl mu je obr Atlas, který držel na svých zádech oblohu. Ten draka uspal a jablka sebral. Herkules mu mezitím nebeskou klenbu podržel. Atlantovi se ale volný pohyb natolik zalíbil, že se nechtěl vrátit zpět na své místo a chtěl ponechat břemeno na Herkulových plecích. Nakonec jej ale hrdina přelstil. Namluvil mu, že by si chtěl alespoň něčím podložit hlavu, že jej nebeská klenba tlačí. Atlas mu uvěřil, oblohu podržel, Herkules sebral jablka a utekl. Tím vlastně draka nepřímo přemohl, proto má drak hlavu u Herkulových nohou.
Podle jiné pověsti se v hvězdného draka proměnil Zeus, když nadbíhal dvěma nymfám, které Héra proměnila v souhvězdí medvědic (velké a malé).